• Kochleární implantát může být řešením v situacích, kdy dobře nastavené a kvalitní sluchadlo nepřináší dostatečný efekt pro rehabilitaci sluchu, zhodnocení indikace ke kochleární implantaci je lepší udělat dříve, než-li později.

• Než podstoupíte kochleární implantaci, je vhodné se seznámit s celým procesem rehabilitace, který obnáší sluchovou, popřípadě i řečovou složku. Mějte prosím na paměti, že samotnou implantací (operací) celý proces cesty k Vašemu lepšímu slyšení teprve začíná. Budete jezdit na pravidelné nastavování Vašeho zvukového procesoru, v některých případech je vhodné i logopedická péče.

• Sluchová rehabilitace po implantaci je velmi individuální, obecně ale platí, že je třeba si na poslech s kochleárním implantátem zvyknout a svůj sluch dle individuálního stavu postupně trénovat.

• Dále je třeba zvážit i možné budoucí finanční výdaje, které se mohou pojit s životností procesoru, jeho příslušenstvím a případným komerčním pojištěním (to lze uplatnit např. v případě ztráty procesoru nebo jeho krádeže, není však povinné).

• Pokud indikující lékař zhodnotí, že je pro Vás kochleární implantát vhodný, pak spolu s termínem operačního zákroku obdržíte také seznam vyšetření, které je nutné absolvovat. Dostanete také základní informační materiál, který se týká celého procesu kochleární implantace ve FN Motol. Podklady potřebujeme obdržet včas z důvodů potřebné administrativy a jednáním se zdravotními pojišťovnami.

• Dále bude probíhat konkrétní výběr typu Vašeho kochleárního implantátu.

• Nejpozději dva měsíce před plánovaným termínem Vaší operace je potřeba mít hotová všechna vyšetření a zvolen typ (výrobce) Vašeho implantátu. Tyto informace je následně třeba předat do FN Motol.

Pokud je z audiologického hlediska potvrzeno, že kochleární implantace je indikovaná, je pacientovi vydán seznam dalších indikačních vyšetření, která musí zařídit v místě bydliště, optimálně ve spolupráci s praktickým lékařem

Jedná se o:

foniatrické doporučení ke kochleární implantaci

vyšetření BERA

zobrazovací metody – CT a MRI (pokud je podstupujete na jiném pracovišti (ne ve FN Motol), požádat pracoviště o zaslání snímků systémem ePACS)

neurologické vyšetření

oční vyšetření

logopedické vyšetření

psychologické vyšetření

genetické vyšetření

všechna uvedená vyšetření zašle pacient jako přílohu mailu na: implantacni.centrum@fnmotol.cz nejlépe najednou (v jenom e-mailu) nejpozději 2 měsíce před termínem operace.

Detailní informace a přesný postup obdrží pacient osobně při indikační návštěvě v naší ambulanci.

• Operační zákrok se provádí většinou v celkové anestezii a trvá zhruba 1-3 hodiny. Ve výjimečných případech, pokud to lékař uzná za vhodné, je možné zákrok provádět v tzv. lokální anestezii v kombinace s metodou analgosedace (nejste tedy uvedeni do celkové anestezie, ale zároveň nevnímáte bolest).

• Operace je prováděna tzv. retroaurikulárním přístupem (za boltcem), kde bude po výkonu patrná jizva. V průběhu výkonu je otevřen prostor kosti za uchem a frézou vytvořen otvor do středního ucha, který je lokalizovaný mezi lícním nervem a nervem, který je zodpovědný za vnímání chuti.

• Přes střední ucho se chirurg dostává do ucha vnitřního - kochley - většinou přes takzvané okrouhlé okénko přístupné ze středoušní dutiny - touto cestou bude zavedena elektroda kochleárního implantátu. Dále je uloženo tělo implantátu do kosti, následně překryté svalem a kůží.

• Rána je poté ve více vrstvách zašita vstřebatelnými stehy a kožní část zajištěna nevstřebatelným stehem. Poté je rána překryta sterilním krytím a bandáží. Na závěr operace je provedeno testování funkce kochleárního implantátu.

Délka hospitalizace velmi záleží na Vašem konkrétním zdravotním stavu a domluvě s lékařem. Obecně platí, že v případě nekomplikovaného průběhu odcházíte po operačním zákroku domů zpravidla za jeden až dva dny. Během hospitalizace se také provádí rentgen ke kontrole uložení elektrodového svazku.

Zhruba týden po operaci budete pozváni na kontrolu a na odstranění stehů.

• Po propuštění z nemocnice Vám bude e-mailem zaslán termín k prvnímu nastavení u klinického inženýra/inženýrky, který bude dále postup rehabilitace řídit.

• Aktivace Vašeho kochleárního implantátu proběhne zhruba 4-6 týdnů po zákroku. Mějte prosím na paměti, že doba 4-6 týdnů je orientační, v některých případech může být tato lhůta i kratší. Jedná se o okamžik, kdy obdržíte vnější část implantátu - tzv. zvukový procesor.

• Nastavování zvukového procesoru Vašeho kochleárního implantátu bude provádět vyškolený klinický (biomedicínský) inženýr/inženýrka přímo ve FN Motol. Zde je velmi podstatná Vaše intenzivní a pravidelná spolupráce, nastavování je úzce spojeno s rehabilitací sluchu.

• Toto nastavování probíhá u každé osoby individuálně, zpravidla nejprve v krátkých intervalech (např. 1x za týden, poté 1x za dva týdny atd.), doba mezi nastaveními se postupně prodlužuje. Je také možné, že pro dosažení co nejlepšího výsledku rehabilitace Vám bude doporučeno navštěvovat i klinického logopeda – toto doporučení se opět odvíjí od Vašich individuálních potřeb. Mohou Vám být doporučena konkrétní cvičení pro sluchovou rehabilitaci např. za pomoci telefon, tabletu nebo rodiny.

• Při nastavování kochleárních implantátů dochází k hledání proudových (stimulačních) úrovní, které u daného jedince začínají vyvolávat sluchový vjem - je tedy hledán práh, na kterém člověk s implantátem začíná vnímat nějaký zvuk. Následně je hledána hodnota, která vyvolá dostatečně hlasitý sluchový vjem, který je ale ještě poslechově snesitelný a příjemný.

• Při nastavování se také snažíme zkontrolovat technický stav Vašeho zvukového procesoru. Na začátku každého nastavování si potřebujeme popovídat o tom, jak jste v období mezi jednotlivými nastaveními slyšeli, jak poslech hodnotíte (např. jestli Vám nějaké zvuky dělají problémy, nebo naopak, zda nějaké zvuky hodnotíte v průběhu času jako lepší). Dále se zaměříme na to, jak vnímáte poslech v průběhu času, zda došlo k nějakým změnám ve slyšení.

• Následně dojde k připojení Vašeho procesoru k počítači. Technik Vám vysvětlí, co bude následovat a jakou spolupráci od Vás potřebuje. Bude Vám pouštěna série přerušovaných zvuků, při které nejdříve hledáme práh, na kterém začínáte slyšet nějaký zvuk (je tedy v pořádku, že občas vlastně nic neslyšíte). V další části nastavení hledáme, jak jsou zvuky hlasité (většinou na předkládané stupnici hlasitosti) a poslech jednotlivých zvuků se snažíme vyvážit. V případě osob s bilaterálním (oboustranným) implantátem se snažíme poslech stranově vyrovnat tak, aby byl poslechový vjem na obou uších co nejvíce podobný. Toto není možné udělat hned při prvních nastaveních.

• Po nastavení se Vám může zdát, že je poslech odlišný od toho, na který jste byli zvyklí. Někdo si na nové nastavení zvyká i jeden až dva dny, následně je s výsledkem zpravidla spokojenější (tato informace se netýká prvních nastavení). Pokud Vám přijde nastavení jiné, sdělte to svému technikovi. Nicméně, v některých případech bude nutné si na nastavení zvyknout, a technik ho tedy ponechá v aktuálním stavu i s jistými výtkami z Vaší strany. Na konci nastavení si řekneme, jak bychom chtěli, abyste dále postupovali a kdy bychom se měli znovu vidět.

Rehabilitace po kochleární implantaci trvá u každé osoby jinak dlouhou dobu. Způsob zpracování zvukového signálu a stimulace sluchových drah probíhá přes kochleární implantát jiným způsobem, než je tomu u sluchadel. Kochleární implantát přímo (elektrickými impulsy) stimuluje sluchový nerv, na poslech s ním je potřeba si zvyknout. Právě toto zvykání a s tím spojené vnímání zvuků může u každého člověka trvat různě dlouhou dobu.  V zásadě bychom tuto „časovou osu zvykání si“ mohli rozdělit na krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou rehabilitaci.

Tuto rehabilitaci může ovlivňovat několik faktorů: svou roli může – ale nutně nemusí - hrát vyšší věk při implantaci, doba trvání sluchové ztráty a její charakter. Zde máme na mysli zejména to, jakým způsobem se u daného člověka v průběhu času zhoršoval sluch. Pokud ke zhoršování docházelo rovnoměrně na všech frekvencích poslechového pásma, pak lze předpokládat rychlejší rehabilitaci. Pokud se sluch vytrácel nejdříve na vysokých frekvencích s tím, že hluboké frekvence byly delší dobu výrazně lépe zachovány, pak lze naopak očekávat, že rehabilitace bude delší.

Po aktivaci zvukového procesoru a následných prvních nastaveních, dochází k rychlé adaptaci na elektrickou stimulaci a nervová soustava člověka se rychle přizpůsobuje. I to je důvod, proč jsou termíny nastavování z počátku velmi časté – proces adaptace je třeba následovat a nastavení zpřesňovat tak, aby byl pro Vás poslech stále co nejpřínosnější.

Se sluchovou rehabilitací může pomoci i logopedická péče. Zpravidla s doporučením na logopedii vyčkáváme po proběhnutí několika  nastavení, abychom mohli sledovat, jak se danému člověku daří sluchový rozvoj. Pokud se poslech a porozumění řeči vyvíjí dobře a rehabilitace probíhá bez potíží, pak není logopedická péče obvykle nutná. Pokud je však tento proces z nějakého důvodu pomalejší, pak je vhodné návštěvu logopeda doporučit. Při práci s logopedem se cíleně trénuje poslech, porozumění a člověk s implantátem obdrží materiály, které mu v domácím prostředí pomohou s tréninkem. Aby i osoby blízké věděli, jak s člověkem s implantátem správně a cíleně trénovat. V případě dospělého člověka nejde při návštěvách logopeda ani tak o trénování výslovnosti, jako o nácvik poslechu a oporu v diferenciaci zvuků. Pokud je člověku logopedická péče doporučena, neznamená to, že by byl průběh rehabilitace špatný. Jde o poměrně běžný jev a je dobré být trpělivý. Logopedická péče celému procesu může značně napomoci.

Co si tedy představit pod pojmem rychlá rehabilitace s kochleárním implantátem?

Jedná se o proces, kdy člověk s implantátem během pár týdnů po aktivaci rozumí řeči náhodného mluvčího a celkově je s poslechem a slyšením rychle spokojený. Rozumění mluvené řeči se může dostavit hned při prvním nastavení (aktivaci), nebo během pár týdnů. Rehabilitace tedy probíhá vlastním používáním zvukového procesoru a nebývá nutná logopedická péče. Nutností je však i nadále pravidelné chození na nastavování.

Jako střednědobou rehabilitaci můžeme označit tu, kdy daná osoba začne rozumět mluvené řeči během pár měsíců. Může se stát, že při prvních nastaveních pacient s procesorem vůbec nerozumí. Zvuky pak vnímá jinak, než byl zvyklý (např. jako pískání nebo melodii) a tento stav může trvat i několik měsíců. Mozek si zpočátku s novými zvuky neumí poradit a správně je identifikovat. Nastavení tedy postupně upravujeme tak, aby poslech nebyl rušivý. Centrální nervová soustava si na tento poslech zvyká a člověk začne postupně lépe detektovat jednotlivé zvuky a rozumět mluvené řeči. Je pravděpodobné, že postupně začne rozumět i bez odezírání. V případě střednědobé rehabilitace je již dobré navštěvovat logopeda.

Může se stát, že člověk s implantátem nebude vnímat a rozumět  řeči i více než rok po implantaci. V takovém případě mluvíme o dlouhodobé rehabilitaci, při které se poslech pozvolna zlepšuje. Zpočátku dochází spíše k orientaci ve zvucích v prostoru, vnímání řeči se dostavuje později.  V dlouhodobém horizontu předpokládáme, že člověk může rozumět jednotlivým slovům nebo krátkým větám, dále je možné rozumět známé nebo i cizí osobě - a to bez odezírání. V tomto případě je potřeba značná trpělivost a logopedická péče.

Zkušenosti nám ukazují, že do kategorie dlouhodobé rehabilitace patří často i lidé, kteří se narodili s těžší vadou sluchu a kochleární implantaci podstoupili v dospělosti.

Tito lidé do doby implantace používali sluchadla, případně u nich žádná kompenzace sluchu nebyla, a odezírání pro ně představuje zásadní faktor pro úspěšnou komunikaci. V těchto případech mohou být první nastavení zvukového procesoru spojena s nepříjemnými pocity, které překrývají samotný možný sluchový vjem - může se jednat např. o motání hlavy, pocity tlaku v uchu, či diskomfortní pocit v oblasti ucha. Tyto nepříjemné pocity postupně odeznívají. Samotné nastavování v tomto případě probíhá opatrně a pomalu, stimulaci necháváme na nižší úrovni tak, aby člověk nevnímal nic, co by mu bylo nepříjemné.

První zvuky jako takové mohou někteří jedinci vnímat třeba až po půl roce od aktivace. Zpravidla jsou tito lidé nejprve schopni rozeznat značně odlišné zvuky: zvonek od bubnu, hluboké (A) a vysoké hlásky (C,S,) apod. Postupně se přidávají zvukové (prosodické) faktory řeči, kochleární implantát poskytuje oporu při odezírání, orientaci v prostoru a případně porozumění známým, velmi frekventovaným pojmům (ahoj, jídlo, pití atd.)

Je dobré mít na paměti, že rozvoj poslechu s kochleárním implantátem je dlouhodobý proces, který nekončí v řádech měsíců od aktivace, ale posun ve slyšení je možné vidět i roky po implantaci – a to se týká všech osob, bez ohledu na délku rehabilitace.

Proces rehabilitace po druhostranné implantaci (“doimplantování” druhého ucha s odstupem od prvního) může být rychlejší, ale i pomalejší, než na prvním implantovaném uchu. Tato skutečnost má zpravidla souvislost s tím, jaká je sluchová historie druhého implantovaného ucha – slyšelo toto ucho lépe, hůře, nebo stejně než ucho s prvním implantátem? Byla zde používána kompenzační pomůcka (sluchadlo)?

Může se stát, že poslech s oběma kochleárními implantáty bude kvalitativně srovnatelný, ale také odlišný. V průběhu nastavování je naším cílem přinést co nejlepší poslechový vjem s oběma procesory dohromady - tedy aby takový poslech byl lepší, než jen s jedním implantátem. To může nějakou dobu trvat.

Při prvních nastaveních po druhostranné implantaci není ihned možné dosáhnout stejné úrovně poslechové hlasitosti na obou stranách. I v případě druhé implantace si nervová soustava potřebuje na elektrickou stimulaci zvyknout a nastavování probíhá postupně tak, aby následovalo adaptační proces CNS (centrální nervové soustavy).

Inženýr Vám může doporučit poslechově trénovat pouze druhou (doimplantovanou) stranu – a to z toho důvodu, aby se tato strana sama poslechově rozvíjela. V takovém případě je vhodné zvukový procesor na prvním implantovaném uchu vždy na nějakou dobu odložit, a zkoušet poslech pouze s druhým, novějším, implantátem.

Důležitá je sluchová rehabilitace rovněž pro bimodální uživatelé – tedy pro osoby, které používají na jednom uchu sluchadlo, a na druhém kochleární implantát.

Poslech přes sluchadlo se od poslechu přes kochleární implantát liší, a pro nového uživatele může být tato odlišnost vnímána rušivě. Proto i zde platí, že je vhodné rozvíjet implantované ucho samostatně – tedy tak, že sluchadlo občas odložíme a věnujeme se poslechu jen přes zvukový procesor.

Samozřejmě záleží na celkovém subjektivním poslechu s procesorem, postup rehabilitace volíme na základě individuální situace daného člověka. Někdy se může stát, že se poslechový signál ze sluchadla a implantátu subjektivně správně „nespojí“ a poslech s oběma zařízeními nepřináší optimální sluchový rozvoj. Pokud toto nastane, může pomoci krátkodobé odložení sluchadla nebo jeho užívání omezit na nezbytně nutnou dobu. Vždy postupujeme individuálně a podle konkrétních potřeb daného uživatele.

Specifickou kategorii pro sluchovou rehabilitaci představují lidé s jednostrannou ztrátou sluchu. Zde nám významně pomáhají bezdrátové technologie, které představují prakticky jedinou možnost, jak trénovat poslech pouze prostřednictvím kochleárního implantátu – bez zapojení druhého slyšícího ucha. V tomto případě je tedy vhodné trénovat pomocí přímého streamování pouze do zvukového procesoru.

Sluchová rehabilitace v rámci klinické logopedie napomáhá k maximálnímu využití kochleárního implantátu při porozumění řeči a každodenní komunikaci. porozumění řeči může být po zapojení procesoru u každého na jiné úrovni. Někteří částečně rozumí již po prvním nastavení, pro druhé může být kvalitní porozumění řeči otázkou měsíců či let. obtíže při komunikaci se také mohou projevovat pouze ve specifických situacích (např. při komunikaci více lidí najednou, v hlučném prostředí, při telefonování,…).

Pokud máte jakékoliv obtíže s porozuměním řeči, které mohou limitovat komunikaci s druhými, pak Vám logopedická terapie může pomoci:

• stimulovat poslech na úrovni neřečových zvuků

• cíleně stimulovat porozumění řeči dle Vašich aktuálních schopností

• budovat efektivní komunikační a poslechové strategie v různorodém prostředí.

Logopedické vyšetření a konzultace jsou ve FNM součástí předimplantačních vyšetření. Konzultace může pomoci zájemci o kochleární implantát a jeho rodině:

• k uvědomění realistických očekávání ohledně porozumění řeči po kochleární implantaci

• k uvědomění faktorů, které mohou ovlivňovat rychlost a kvalitu nácviku porozumění s kochleárním implantátem (motivace k cílenému nácviku porozumění, příležitost k dennímu nácviku porozumění s komunikačním partnerem doma či v zaměstnání, doba trvání sluchové vady a dosavadní kompenzace, aktuální jazykové a řečové schopnosti,…

• poskytnout informace, podle kterých může pacient cíleně stimulovat poslech (porozumění zvukům, řeči) již po prvním nastavování procesoru.

V případě dotazů či zájmu o sluchovou rehabilitaci nás kontaktujte na kilogopedie@fnmotol.cz